image

Vyhledávání

Informační SMS

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26 27
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ V ZÁKLADNÍ ŠKOLE ZÁMRSK
SVOZ KOMUNÁLNÍHO ODPADU 27.2.
28
SVOZ PAPÍRU 28.2.
29 1 2 3
PRODEJ KUŘIC
4 5 6 7 8 9 10
MEZINÁRODNÍ DEN ŽEN
11 12
SVOZ KOMUNÁLNÍHO ODPADU 12.3.
13
SVOZ SKLA 13.3.
SVOZ KOVOVÉHO ODPADU 13.3.2024
14 15
DOVOLENÁ V ORDINACI MUDR. BROMOVÉ 15.3.
SVOZ PLASTŮ A TETRAPAKŮ 15.3.
16
V SOBOTU 16.3. BUDE OBECNÍ PRODEJNA ZAVŘENÁ
17
18
PŘEPOJENÍ VODOVODNÍH ŘADU
19 20
PŘÍVESNICKÝ TÁBOR V ZÁMRSKU
21 22 23 24
25 26
SVOZ KOMUNÁLNÍHO ODPADU 26.3.
27
SVOZ PAPÍRU 27.3.
28 29 30 31
Drobečková navigace

Úvod > Obec > Historie

Historie

historické foto

Obec Zámrsk s osadou Nová Ves (založena po roce 1780) leží ve východních Čechách na řece Loučné pět kilo­metrů severozápadně od města Vysokého Mýta. První písemná zmínka o obci se objevila 3. prosince 1349 v dopise pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic papeži Klimentu VI. V dokumentu bylo psáno o existenci farního kostela v obci Zámrsk, což zároveň i dokládá, že vesnice je ve skutečnosti mnohem starší, neboť stavby kostela a fary byly již delší dobu zbudovány.

K Zámrsku byla k 1. lednu 1962 připojena obec Janovičky. Do poloviny 19. století náležel Zámrsk k Chrudimskému kraji a byl centrem stejnojmenné územněsprávní jednotky, statku Zámrsk. V roce 1850 se stal samostatnou obcí v rámci správního okresu Vysoké Mýto. Do vysokomýtského okresu spadal Zámrsk až do roku 1960, kdy se stal součástí okresu Ústí nad Orlicí. Od téhož roku po zrušení Pardubického kraje (byl vytvořen v roce 1949) byla obec součástí Východočeského kraje, který zanikl v roce 1990. Podle nového územně správního členění bude opět součástí Pardubického kraje. Okresní soud a další úřady státní správy byly až do roku 1960 ve Vysokém Mýtě. Některé úřady vznikly v tomto městě po roce 1989 znovu (finanční úřad), nebo tam působí pracoviště okres­ního i jiných úřadů. Od roku 1958 spadá Zámrsk do vysokomýtského matričního obvodu.

Zámrsk je nejníže položenou obcí ústeckoorlického okresu (triangulační bod "U Křížku" je 279 metrů nad mořem, na křižovatce 271 m.n.m., nejnižší bod 254,6 m.n.m. severně od železniční stanice a 253 m.n.m. v Janovičkách).

Celková výměra katastru dosahuje 747 hektarů (Zámrsk s Novou Vsí 543,30 ha; Janovičky 203,70 ha). Zámrský katastr sousedí na východě s katastrem obce Slatina (část hranice vede řekou Loučnou), na severovýchodě a severu s dobříkovským katastrem a vsí Rzy (část hranice opět tvoří řeka Loučná), na západě až k Tyleškám s Janovičkami, na jihozápadě v místech Pod hájem a Podhajskou s vraclavským katastrem a konečně na jihu a jihový­chodě s městem Vysokým Mýtem (velkou část hranice tvoří tzv. hraniční cesta). Ves Janovičky sousedí na východě a jihovýchodě se Zámrskem, na jihu a jihozápadě s Vraclaví, na západě a severu s Radhoští, Týništkem a vsí Rzy, přičemž většinu hranice zde tvoří řeka Loučná.

Tato řeka, která byla ještě v minulém století nazývána také Mejtka nebo Mejtnička, přitéká k Zámrsku od Vysokého Mýta, tvoří část hranice katastru, u Záveských luk se stáčí k západu a dělí Zámrsk na severní a jižní díl, u mostu odděluje Novou Ves, zahýbá na severozápad, podtéká železniční trať, obloukem se obrací k západu, potom se vrací na jihozápad a jih a u Malejova se mírně obtáčí na severovýchod k Radhošti. Na pravém břehu při­jímá Loučná v místě "U Dubu" potok zvaný Říčka, tekoucí ze Slatiny. V obci se tok řeky rozdvojuje v hlavní a jalovérameno a tvoří tak ostrov zvaný Obec (na jeho části dnes hřiště) a malý ostrov Obička. Řeka se znovu rozdvojuje u mlýna (dříve škrobárny, elektrárny) čp. 61/I a tvoří další protáhlý ostrov.

Loučná vždy měla pro obec velký význam. Poháněla dva mlýny v čp. 56/I a 61/I, v našem století v těchto objek­tech vyráběla elektrický proud a vodní silou byl v minulosti roztloukán len v pazderně čp. 81/I. Přes řeku vedly četné lávky a mosty (v našem století byly komunikačně nejdůležitější: u brodu lávka a most ke staré vsi - dřevěný most z roku 1848 byl vyměněn v roce 1905, lávka s piloty nahrazenými po povodni v r. 1891 a vrchní částí z roku 1921, v roce 1947 postaven nový most z konstrukce železničního přechodu; dnešní most přes okresní silnici na Novou Ves z roku 1959). Řeka se v minulosti při jarních táních, ale i při povodních, rozvodňovala, vystupovala z břehů a zaplavovala okolní pozemky a domy. Velké povodně máme doloženy z let 1879, 1883, 1891, 1897, 1908, 1937 a v živé paměti mají zámrští velkou vodu v červenci 1997.

V katastru obce Zámrsk je doložena řada pomístních jmen tratí a objektů:

U Křížku - spojovací místo cesty od zámku a dvora k dobříkovskému dvoru a cesty k bažantnici a mlýnu čp. 61; k železnému kříži z roku 1836, který sem byl přenesen v roce 1897, se váže několik pověstí o jeho původu

Křižovatka - spojnice původních státních silnic z Vysokého Mýta k Hradci Králové a k Chrudimi, železný kříž doložen od roku 1770

U Dubu (původně U Čtyř dubů) - místo u vtoku Říčky do Loučné; 19.7.1884 při bouři blesk zabil čtyři lidi a dva duby spálil, zbylé dva duby jsou od r. 1994 uznány za památkové stromy.

Louky:

Záveská luka - louky za starou vsí na levém břehu Loučné

Panská louka - u bývalé cihelny

Mincůrka - část Záveských luk, náležející záduší zámrského kostela

Klekánka - zádušní louka u soutoku Loučné a Říčky

Velká a Malá dubina - panské louky na pravém břehu Loučné na hranici s dobříkovským katastrem, na místě vysušeného Dubinského rybníka

Podlázeň - louka mezi Loučnou a Černou zahradou pod zámkem (její část r. 1881 po sňatku korunního prince Rudolfa nazývána krátkou dobu Rudolfovy sady)

Prádla -louka mezi vsí a levým břehem řeky Loučné pod zámkem, bývalo zde panské bělidlo (odtud název)

Tůň - bývalá obecní pastvina na staré vsi mezi rameny řeky .

Pod skálou - obecní pastvina na levém břehu řeky u čp. 81/I

Ovčácká - panská louka na pravém břehu řeky po cestu k bažantnici .

Podstránská - Podstránský rybník vysušený v první polovině minulého století na panská luka na levém břehu

Loučné mezi řekou a lesíkem Stráň, hráz rybníka byla nazývána Stava

Stará bažantnice - panská louka na místě bažantnice, zrušené koncem 40. let minulého století poté, co ji přet­

nula železniční trať

U Štabelky - panská louka za tratí u bývalé vodárny na železniční stanici (zvaná Štabelka)

Pasouta - louky v ohybu řeky za tratí

Millina - část Pasoutských luk, těsně u řeky, náležející velkostatku

Grunta -louky mezi druhým a třetím rybníkem na Nové Vsi

Tyleška (také Tylíšťka, Tylisky)- luka po obou stranách silnice k Chrudimi

Pole:

Dolní hony, Prostřední hony, Vodoteč, Malá píska - sousedí s hraniční cestou k Vysokému Mýtu

Lomenice - panské pole mezi čtvrtým a pátým rybníkem

Velká píska - panské pole za silnicí E 35 k silnici na Chrudim (dělí se na Tichovku - odvozeno od příjmení Tichý, Prostřední píska a Tylešská píska) .

Jetmarka - panské pole mezi Pardubskou cestou a Velkými písky (název odvozen od přfjmení Jetmar)

Pod Vrchy - pruh selských polí při hranicích katastru Vysokého Mýta

Podhajská (panské pole), Pod Hájem (selské pole) - mezi hranicemi vrac1avského katastru a chrudimskou silnicí Na Drážkách - obecní pole pod lesem Hájem (bývalé obecní mrchoviště)

Na Tylešce, V Tyleškách - pole na místě rybníka, vysušeného po polovině minulého století

Na Úzké, Na Široké - selská pole mezi janovičským katastrem a starou státní silnicí k Hradci Králové Záveská pole, Za Humny - selská pole mezi cestou od bývalé cihelny a vsí k Úvozu

Nad Úvozem, Za Brankou - selská pole směrem od staré vsi k rybníčkům

Na Skalce - panská pole mezi loukou Ovčácká a Prostřední alejí (cesta od zámku k bažantnici)

U Remízku - panská pole u bažantnice

Za Panskými stodolami, U Studánky - pole mezi Prostřední alejí a cestou (alejí) ke křížku

Na Drevníku (Drevník) - pole mezi cestou ke křížku a silnicí k Dobříkovu

Na Hraničkách - pole za hřbitovem a hranicí dobříkovského katastru

Pihovice - pole pod bažantnicí

Beránek - pole nad bažantnicí (v 70. letech našeho století zalesněno)

Schánělka - panské pole mezi silnicí k Dobříkovu a loukou Velkou dubinou

Na Chmelnici - panské pole u Černé zahrady a louky Podlázeň

Štěpánka - původně obecní ovocná zahrada na Nové Vsi mezi prvním rybníkem a čp. 23/II, vysázená po r. 1881 po sňatku korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Stefanif - Štěpánkou (odtud název)

Rajčůr - obecní dolík na Nové Vsi nad čp. 27/II (dříve "šutrovník", dnes hřiště)

Katastrem obce prochází hlavní železniční trať Praha-Česká Třebová-Olomouc a silnice 1. třídy E 35 Litomyšl-Vysoké Mýto-Hradec Králové. K dalším komunikacím patří původní státní silnice z Vysokého Mýta do Hradce Králové a okresní silnice do Dobříkova a Chocně. Ze silnice E 35 odbočuje na křižovatce silnice E 17 do Chrudimi. Janovičky jsou spojeny silnicí s Radhoští a Vraclaví.

Obec měla k 1. lednu 1999 celkem 696 obyvatel. Obec je rozdělena na tři části: Zámrsk, Nová Ves, Janovičky. V roce 1944 bylo zavedeno označení popisných čísel římskými číslicemi I (Zámrsk) a II (Nová Ves). Ves Janovičky má po připojení v roce 1962 označení III. Dnešní číslování domů v Zámrsku je doloženo již kolem roku 1805 (původ­ní číslování z roku 1771 se od dnešního odlišovalo). Zámrsk má číselnou řadu od 1 do 177 (č. 11 sloučeno sč. 29, č. 83-85 do č. 1 - zámek; č. 17, 37, 51, 52, 72,77 volná a dosud nepřidělená). Nová Ves má řadu od 1 do 72 (č. 9, 36, 38 volná a nepřidělená). Janovičky mají řadu od 1 do 45 (č. 7, 30 - stará hasičská zbrojnice, 36 volná a nepřidělená). Obec má velmi nepravidelný tvar a jednotlivé části jsou od sebe vzdáleny.

Zámrsk se tradičně dělí na ves, tj. část od zámku dolů k řece Loučné, starou ves za řekou, Úvoz a Závodní stranu. Sídliště po levé straně silnice na Choceň vznikalo od 50. let 20. století (pět bytovek) a od 70. let (rodin­né domy). V 90. letech bylo započato s výstavbou více než 30 nájemních domů – tzv. sídliště Na Skalce. Součástí Zámrsku I jsou rovněž rodinné domy podél staré státní silnice od Stráně až k železniční stani­ci

Nová Ves začíná od mostu na levém břehu řeky ke křižovatce (horní strana), dále se rozkládá při cestě ke Stráni (dolní strana zvaná také Lipová podle lip vysázených v roce 1908 k jubileu 60ti let panování císaře Františka Josefa 1.) a od křižovatky po obou stranách staré státní silnice ke Stráni.

Sídelní charakteristika obce

Zámrsk

V půdorysu vsi lze rozeznat ve východní části podlouhlou obdélnou náves, v jižní a západní části zástavbu domů a drobných usedlostí, vytvářející dvě jednostranné ulicovky, a všemu dominuje na severní straně v nejvyšší poloze posazené panské sídlo (původně tvrz, později zámek) s parkem a hospodářskými objekty a areál kostela se zvonicí a farou.

Nová Ves

Již sám název Nové Vsi naznačuje, že ves patří k nejmladším v oblasti, což zároveň souvisí s jejím charakterem. Nová Ves je silnicovou vsí, se zástavbou domů a drobných usedlostí, vznikajících od poslední čtvrtiny 18. století po obou stranách místní cesty mezi Zámrskem a Janovičkami. Jelikož terén umožňoval umístit novou zástavbu dál od cesty, vytvořila se v této části Nové Vsi podlouhlá náves, zužující se směrem k západu. V návaznosti bylo vy­stavěno i několik usedlostí při hlavní cestě ze Zámrsku k silnici Vysoké Mýto-Hradec Králové. Celé sídlo tak získa­lo podobu poměrně hustě zastavěného trojúhelníku.

Janovičky

Ves Janovičky rozkládající se v rovině, je tvořena dvěma hlavními částmi - zástavbou větších usedlostí podél návsi a drobnou domkářskou zástavbou rozloženou nepravidelně v severozápadní části vsi. Náves má přibližně troj­úhelníkový tvar, v západní části deformovaný. Při jejím středu stojí zvonice. Pozemky v této části vsi byly, díky možným záplavám řeky Loučné, považovány za nevýhodné a proto na nich vyrostla drobná domkářská zástavba. Ta se soustředí kolem místních cest, které ve své spojnici vytváří malou "náves".

 

(Převzato z publikace ZÁMRSK 1349 – 1999, vydané u příležitosti výročí 650 let od první písemné zmínky o obci Zámrsk; publikaci vydal Obecní úřad Zámrsk ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Zámrsku.)