Školní rok 2010 - 2011
Robinsoni se vrací do Krkonoš
Letošní ozdravný pobyt na horách pro nás začíná už 17. ledna. V letošním roce opět využíváme po několikaleté přestávce služeb naší staré známé boudy - KUPROVKY . Tady jsme začínali s ozdravnými pobyty na horách. Byli jsme překvapeni, jak po rekonstrukci vypadá. Pokojíčky jsou vybaveny novým nábytkem, všude koberce, útulno a příjemné teplo. Co více si můžeme přát, když i sněhu máme habaděj!
První den nás při příjezdu na parkoviště vítá naše známé azúro, které můžeme sledovat po celou cestu z rolby, jež nás všechny odváží k boudě. Bouda totiž stojí ve výšce téměř 1 300 m nad mořem a cesta zdatnému turistovi trvá do kopce několik hodin. Po příjezdu a dobrém obědě se ubytováváme a rychle na svah! Ještě že jsme někteří nezapomněli jezdit na vleku typu POMA. Někteří s tímto vlekem začínají a velice se snaží.
Největší péči vždy na začátku potřebují prvňáci. Kontroly oblečení se ujímá teta Pavlína, která má zkušenosti z minulých let a nic jí neujde. „Máš kapesník, brýle, namazal ses krémem, kolik máš svetrů, nechybí ti šála?“ říká stále do nekonečna. S obouváním dětem nejvíce pomáhá v lyžárně strejda Roman, který i letos věnuje lyžařům a celému pedagogickému sboru krásné mikiny. Ještě jednou mu za všechny touto cestou moc děkujeme. Představte si, že nikdo z žáků, kteří s námi jezdí, nezapomněli lyžovat. Již ze školy jsou poučeni o bezpečnosti a chování na lyžích a bez nějakých větších problémů pravidla dodržují. Nad tím bdí náš instruktor strejda Smola, který s námi jezdí také plno let. Někdy musí seřídit znovu lyže, protože dělají nezdobu. A co náš pan učitel? Má na starosti celý zájezd. Dbá, aby dobře fungovala organizace pobytu, aby byl vstřícný kontakt s personálem Kuprovky a na svahu učí s paní ředitelkou prvňáky lyžovat. Paní vychovatelka je zdravotnice, jak má být. Stará se o všechno kolem dětí. Dohlíží i na hygienu a spolu s rodiči, kteří také jezdí s námi a pomáhají nám, organizuje volnočasové aktivity po obědě a před večeří. Například s tetou Pavlínkou šijí s dětmi měkká zvířátka z froté ponožek. Pomáhají i „tety“: Štěpánka, Jana, Martina a strejda Honza. Před ukončením zájezdu se paní vychovatelka stává DJ a uvádí diskotéku.
Ale ještě není přece konec zájezdu! Jsme ve vyprávění na začátku. Po prvním dnu a klidné noci jsme překvapeni, jak se počasí změnilo. Je vítr a bílá tma. Musíme jezdit opatrně a více se navzájem hlídat. Odpoledne se dělá zase hezky. To jsou hory. Pádů na svahu není moc ani tento den, ani ty další. Jezdíme ráno, jezdíme odpoledne. Dny utíkají jako voda. Prvňáci se pod dohledem učitelů neustále zlepšují. Máme z toho velkou radost.
Nemalou radost máme i z předškoláků, kteří s námi a se svými rodiči se také zúčastnili ozdravného pobytu. Byli to: Vojtíšek Suchomel a Filípek Černý. Velice dobře se zapojují do kolektivu. Snaží se jezdit s doprovodem, ale i bez něj. Vojtíšek nakonec patří při závodech, které každoročně den před odjezdem pořádáme, mezi nejlepší v kategorii nejmladších. Závodů se účastní všichni žáci. Někteří dostávají diplom za umístění, ostatní za účast. Velikou odměnou za naše snažení bylo, že prvňáci: Bětuška Duchoslavová, Pepíček Kalous, Denis Řehoř, Leonka Janíková a Míša Jiráček se naučili sjíždět svah a nebáli se. Po náročném závodě děti dostávají jako sladkou odměnu za podané výkony od strejdy Romana ovocný pohár.
Týden se nám vydařil nejen díky počasí, výbornému ubytování, jídlu, skvělým ubytovatelům – Zbyňkovi, Katce a dědovi Mílovi, ale především proto, že jsme byla dobrá parta dětí a dospělých. Tím bych chtěla poděkovat účastníkům zájezdu za jejich obětavost a hezký vztah ke všem dětem, ale i rodičům, že umožnili svým dětem, aby prožily zase něco hezkého, na co budou v životě vzpomínat.
