Změna velikosti písma

Vyhledat v textu

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Obec > Základní škola > Základní škola původní > Školní rok 2011 - 2012

Školní rok 2011 - 2012

 

Podzimní výlet na rybárnu

Je krásný podzimní den 13. září 2011. Uměli jsme si to vybrat. Dnes pro nás učitelé uspořádali podzimní výlet na rybárnu v Jamném nad Orlicí. Naši  dobře známou rybárnu. Již po několik let se sem vracíme, abychom se setkali nejen s příjemnými majiteli, ale také se zvířátky: bažanty, křepelkami, koroptvemi, hlavně však s rybami: jesetery, pstruhy a kapry. Kdopak má takové štěstí vidět živého jesetera. Nejen vidět, ale také si na něj sáhnout. Každý z nás dostává kelímek s krmením a krmí pstruhy a kapry. Jesetery bychom mohli krmit po 19. hodině, kdy se probouzejí.

My se v poledne „krmíme“ také. Na ohýnku, který pan učitel připravil, si opékáme voňavé vuřty. Od naší milé majitelky rybárny dostáváme čerstvě upečené rohlíčky s marmeládou, které nám moc chutnají.

Po obědě odcházíme na vlak, abychom se včas vrátili plni dojmů domů.  Konstatujeme, že náš  EKO projekt s názvem Život ve vodě se nám vydařil.

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Vánoční Praha

Dne 16. prosince odjíždíme na výlet do vánoční Prahy. Je to takový  dárek pro nás za sběr kaštanů. Letos jsme jich sebrali habaděj. Představte si: plných 820 kg. Myslivci z Jamného z nás měli radost. Největší radost budou mít zvířátka v zimě, až si na nich  pochutnají.

Cílem je navštívit Divadlo Spejbla a Hurvínka, Petřínskou rozhlednu a Zrcadlové bludiště. Do Prahy odjíždíme luxusním autobusem. Cestou sledujeme ubíhající krajinu, nebo se díváme na Šmouly, které nám pouštějí na videu. Praha nás vítá docela velkým lijákem. Ještě že je divadlo tak blízko. Skoro všichni jsme tu poprvé. Hned na začátku divadla stojí v nadživotní velikosti Hurvínek. Moc se nám líbí. Každý s ním chce foto. Před vstupem do sálu, je na co se dívat i co kupovat. Kdo chce může se tu občerstvit, koupit si suvenýr, nebo si prohlédnout různé postavičky, které v jednotlivých pohádkách vystupují. Při divadelním představení sedíme vpředu, dobře vidíme děj pohádky. Je sice již po Mikuláši, ale na jevišti je právě Mikuláš a čert. Postavičky jsou nádherné, vůbec nestárnou. Je to klasika. Hurvínek ani Spejbl nezklamali.

 

Teď nás čeká Petřínská rozhledna. Již ze školy víme, že je vysoká 60m.Její stavba byla zahájena v roce 1891. Představuje přesnou zmenšeninu Eiffelovy věže v Paříži. Z ní vidíme Prahu na všechny strany. Nahoru se dostáváme po schodech, malé děti s doprovodem dospělých výtahem. Kdo jde po schodech, musí jich ujít 299  nahoru i dolů. Stojí to za to. Nejvíce se nám líbí pohled na Pražský hrad. Jen to počasí by se mohlo umoudřit. Je silný vítr, který všichni velmi pociťujeme. Jsme přece Robinsoni, tak to zvládneme. A zvládli jsme to!

Co nás však zklamalo, bylo uzavření bludiště. Nikde o tom ani zmínky, že se rekonstruuje. Chtěli jsme se stát před zrcadly Dlouhými, Širokými a Bystrozrakými. Co se dá dělat. Nevadí . Proto se vydáváme procházkou přes Strahovský klášter na stanoviště, kde očekáváme autobus, aby nás odvezl domů. Zase jeden krásně prožitý den. Hezký dárek k Vánocům.

 

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Vánoční koncert

Stalo se již tradicí, že se scházíme před Vánocemi v kostele sv. Martina, abychom nasáli tu správnou atmosféru Vánoc. Nejenom pro naše rodiče, ale i pro veřejnost pořádáme Vánoční koncert. Zpíváme klasické koledy. Našemu vystoupení předchází příprava ve škole. Od začátku prosince se scházíme před vyučováním. Starší žáci se zdokonalují ve zpěvu, mladší se učí nejen melodii, ale i text. Na klávesy nás doprovází MUDr. Jan Jung.

 

Vedle nás vystupuje v kostele i Malý pěvecký sbor, který každoročně zveme. Letošní koncert se uskutečnil v podvečer 20. prosince. Zpívalo se nám hezky, což je vidět na videu. Tento záznam nás zhotovil náš „vrchní“ fotograf a zároveň filmař pan Jaroslav Švec, který je velice obětavý.

Tento koncert byl dárkem nejen našim rodičům, ale i všem, kteří se přišli podívat. Popřáli jsme si krásné Vánoce a mnoho zdraví a lásky v novém roce 2012.

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



 Návštěva
místního zámku

23.března 2012
(dnes archiv)


Nic lepšího jsme v poslední době nezažili. Na nádvoří zámku nás vítá pan správce v dobovém oblečení. Vyptává se nás, odkud přicházíme. Vzápětí z okna volá mladý princ Martin, zda se již objevili Švédové. „Ó,nikoliv, to jsou děti ze zdejší školy, přišli nás pozdravit!“ odpovídá pan
správce. Po ochozu se zjevuje bílá paní Klotylda. „Máme štěstí, děti, dnes má Klotylda bílý klobouk. To zračí, že budeme mít  krásný den a bude se nám dařit,“říká náš průvodce. Prohlídku zámku začínáme v hodovní síni - dnešní badatelně. Tady se setkáváme s oběma princeznami i s mladým princem.

Jsou nám k nahlédnutí staré matriky. V nich si můžeme najít vše o našich pra,
pra, pra, pra, ……babičkách a pra, pra, pra, pra, ……dědečcích. Dochovala se i matrika Zámrsku stará 400 let.

Víte, že zámečtí páni někdy neuměli psát? Místo podpisu používali pečeť. I tu si tady prohlížíme. Mezi nejtěžší knihy patří pozemkové. Některé mají i tisíc stran a musí je přenášet dva statní hoši.V depozitáři nacházíme police s takovým množstvím knih, o jakých se nám ani nezdálo. Na zámku je uloženo v knihách tolik papíru, že kdybychom je všechny postavili k sobě , byla by tahle řada dlouhá 27 km. Protože jsme hodní, nejsme uvězněni ve zdejší hladomorně. Tam se jenom díváme. Naopak jsme pozváni do dalšího zdejšího depozitáře.

Tam jsou krásně klenuté stropy a vypadá to tu jako bludiště. Zdá se nám, že bychom se mohli mezi tolika knihami ztratit. Raději se vracíme na zahradu, kde jsme všichni ( i paní učitelky) pasováni na zámeckou drobotinu. Ivanka dostává od prince jeden stříbrňák, ostatní bonbony a omalovánky zámku.

Všechno tu je moc nádherné. Ani se nám nechce odtud. Snad tedy někdy příště. Děkujeme.