image

Vyhledávání

Informační SMS

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
1 2
Zámršťáček 1/2024
3 4
ZMĚNA ORDINAČNÍ DOBY MUDR. BROMOVÉ 4.4.
5 6
UKLIĎME ZÁMRSK 6.4.
UZAVŘENÍ ŽELEZNIČNÍHO PŘEJEZDU MEZI ZÁMRSKEM A DOBŘÍKOVEM
DĚTSKÝ BAZÁREK
7
8 9
SVOZ KOMUNÁLNÍHO ODPADU 9.4.
10 11 12
SVOZ PLASTŮ A TETRAPAKŮ 12.4.
13
SBĚR ŽELEZNÉHO ODPADU 13.4.
FOTBALOVÝ ZÁPAS 13.4.
14
15
PLÁNOVANÁ ODSTÁVKA ELEKTŘINY 15.4.
16 17 18 19 20
POZVÁNKA NA DOMÁCÍ ZABÍJAČKU
21
22 23
SVOZ KOMUNÁLNÍHO ODPADU 23.4.
24
SVOZ PAPÍRU 24.4.
25 26 27 28
29 30 1 2 3 4 5
Drobečková navigace

Úvod > Archiv > Farnost římskokatolické církve

Farnost římskokatolické církve

Bohoslužby farnosti Vysoké Mýto

Kostel sv. Martina se zvonicí

Existence zdejšího farního kostela je poprvé doložena ve třech listinách z let 1349-50. Nejstarší z nich, listina Arnošta z Pardubic z 3. prosince 1349, je současně nejstarším dokladem existence obce. Poloha vesnice v blízkosti Trstenické stezky a zejména zasvěcení kostela sv. Martinu naznačují, že počátky kostela a vesnice jsou podstatně staršího data (doba zakládání martinských kostelů obecně spadá do let 1150-1250).

V roce 1469 byl kostel patrně spolu s tvrzí a celou vesnicí vypálen vojskem uherského krále Matyáše Korvína.

V prosinci roku 1532 dědička zámrského panství Regina ze Sulic prodala tvrz se vsí i s kostelem Janu Lukavskému z Lukavice. Náhrobky nového majitele a jeho vnuka Václava z let 1541 a 1590 jsou v kostele dochovány do dnešních dnů. Křtitelnice z této doby dokazuje, že na tomto místě stál již v té době kostel, nikoli kaple.

Na mapě Zámrsku z roku 1727 stojí kostel na stejném místě jako dnes, obklopen hřbitovem (v místě, kde je dnes socha sv. Jana Nepomuckého). Nápadná je zvláště zvonice - jako samostatná stavba, která v té době již zcela jistě stála. Dnešní podobu však dostal kostel teprve v letech 1781-82, záhy po zakoupení statku Jiříkem Jeníkem Zásadským z Gemsendorfu (r. 1780), jehož zásluhou byla v roce 1805 povýšena administratura na farnost. Kněžiště tohoto dřevěného a v té době již značně zchátralého kostela prošlo rekonstrukcí v letech 1750-51. Z té doby pochází i hlavní oltář sv. Martina (1751), dílo Josefa Pacáka z Litomyšle, kazatelna (1753) a oba jen o málo mladší postranní oltáře . Oltář sv. Františka de Paula vyřezal v roce 1760 na zakázku Terezie, hraběnky z Bubna a Litic František Špička z Kostelce, autorem obrazu světce byl Leopold Felix z Vysokého Mýta. Oltář Neposkvrněného početí P. Marie je doložený v inventáři kostela z roku 1768. Součástí inventáře byly v roce 1768 rovněž nevelké varhany. Současné varhany pochází z roku 1907.

V roce 1846 byly střechy kostelní budovy pokryty šindelem a na střeše kostela byla až do roku 1986 malá věžička (sanktusník) se zvonkem pozdvihováčkem, na které byla místo tradičního kříže upevněna železná soška sv. Martina. Na severní straně směrem k zámku stála v roce 1847 původní klenutá krypta Zásadských z Gamsendorfu s červeně natřenou šindelovou střechou a železným křížem, jež byla zrušena po přenesení ostatků do dostavěné rodinné hrobky v pohřební kapli sv. Floriána na dnešním hřbitově. Hřbitov samotný byl z původního místa u kostela přenesen koncem roku 1832 v souvislosti se zvýšeným počtem úmrtí následkem cholery.

Svůj osud mají i zvony. Jejich počet se postupem času zásadně měnil. Zvon odlitý v roce 1719 (první, u něhož známe detailní popis) praskl v roce 1764 a byl roztaven a přelit. V roce 1768 bylo zvonů pět (Martin, Jan, Florian, Barbora-umíráček a zvonek v sakristii). Deset let po přestavbě kostela pak došlo k výměně Jana za větší zvon. Byl dovezen z Platýzu na Starém Městě pražském (odlit roku 1596 zvonařem Brikcí z Cimperky). Na zvonici byl zavěšen v roce 1792 a jedná se o zvon, který kostelu díky svému stáří zůstal do dnešních dnů. Rekvizicím ve válečných letech 1916-1918 padly postupně za oběť všechny zbývající zvony. Nejstarší a shodou okolností také největší zvon zachránilo v prosinci roku 1917 pouze kladné vyřízení žádosti zaslané k nejvyšší císařské kabinetní kanceláři ve Vídni. V roce 1928 byly slavnostně vysvěceny tři nové zvony (Jan Křtitel, Florián a Josefína). Po dalších deseti letech stál nicméně svět na prahu nové války a osud této trojice byl znovu zpečetěn. Když v květnu 1945 válka skončila, visel ve zvonici zase jen jediný zvon.

K poslední větší přestavbě kostela došlo v 70. letech minulého století s příchodem nového duchovního správce p. Výprachtického. Za jeho působnosti byl opraven interiér kostela a bylo zavedeno elektrické osvětlení. V roce 2003 bylo zavedeno elektrické zvonění a též byla opravena zvonice.

Prosím poutníku, který si přečteš tyto řádky, chvilku postůj, zapřemýšlej o osudu tohoto kostela a vzpomeň ve svých motlitbách na všechny ty, kteří tento kostel s láskou budovali, navštěvovali a ještě navštěvují, neboť právě tito lidé kostel stavěli ke cti a chvále Boží.

Zámrský kostel je kostelem farním. Do působnosti farního společenství patří vesnice Zámrsk, Dobříkov a Slatina.

Duchovní správu nyní zajišťuje vysokomýtský děkan P. Pavel Mistr, kterému zde vypomáhá P. Jan Kunert z Horního Jelení.

Kontakt: Děkanském úřadě ve Vysokém Mýtě, Foersterova 161

telefon 465 420 983 (mobil 728 185 336)

rkfvmyto@tiscali.cz

www.katolik.vmyto.cz