image

Vyhledávání

Informační SMS

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
30 31
SVOZ KOMUNÁLNÍHO ODPADU 31.1.
1
SVOZ PAPÍRU 1.2.
2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14
SVOZ KOMUNÁLNÍHO ODPADU 14.2.
15 16 17
SVOZ PLASTŮ A TETRAPAKŮ 17.2.
18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28
SVOZ KOMUNÁLNÍHO ODPADU 28.2.
1 2 3 4 5
Drobečková navigace

Úvod > Archiv > Farnost římskokatolické církve

Farnost římskokatolické církve

Bohoslužby farnosti Vysoké Mýto

Kostel sv. Martina se zvonicí

Existence zdejšího farního kostela je poprvé doložena ve třech listinách z let 1349-50. Nejstarší z nich, listina Arnošta z Pardubic z 3. prosince 1349, je současně nejstarším dokladem existence obce. Poloha vesnice v blízkosti Trstenické stezky a zejména zasvěcení kostela sv. Martinu naznačují, že počátky kostela a vesnice jsou podstatně staršího data (doba zakládání martinských kostelů obecně spadá do let 1150-1250).

V roce 1469 byl kostel patrně spolu s tvrzí a celou vesnicí vypálen vojskem uherského krále Matyáše Korvína.

V prosinci roku 1532 dědička zámrského panství Regina ze Sulic prodala tvrz se vsí i s kostelem Janu Lukavskému z Lukavice. Náhrobky nového majitele a jeho vnuka Václava z let 1541 a 1590 jsou v kostele dochovány do dnešních dnů. Křtitelnice z této doby dokazuje, že na tomto místě stál již v té době kostel, nikoli kaple.

Na mapě Zámrsku z roku 1727 stojí kostel na stejném místě jako dnes, obklopen hřbitovem (v místě, kde je dnes socha sv. Jana Nepomuckého). Nápadná je zvláště zvonice - jako samostatná stavba, která v té době již zcela jistě stála. Dnešní podobu však dostal kostel teprve v letech 1781-82, záhy po zakoupení statku Jiříkem Jeníkem Zásadským z Gemsendorfu (r. 1780), jehož zásluhou byla v roce 1805 povýšena administratura na farnost. Kněžiště tohoto dřevěného a v té době již značně zchátralého kostela prošlo rekonstrukcí v letech 1750-51. Z té doby pochází i hlavní oltář sv. Martina (1751), dílo Josefa Pacáka z Litomyšle, kazatelna (1753) a oba jen o málo mladší postranní oltáře . Oltář sv. Františka de Paula vyřezal v roce 1760 na zakázku Terezie, hraběnky z Bubna a Litic František Špička z Kostelce, autorem obrazu světce byl Leopold Felix z Vysokého Mýta. Oltář Neposkvrněného početí P. Marie je doložený v inventáři kostela z roku 1768. Součástí inventáře byly v roce 1768 rovněž nevelké varhany. Současné varhany pochází z roku 1907.

V roce 1846 byly střechy kostelní budovy pokryty šindelem a na střeše kostela byla až do roku 1986 malá věžička (sanktusník) se zvonkem pozdvihováčkem, na které byla místo tradičního kříže upevněna železná soška sv. Martina. Na severní straně směrem k zámku stála v roce 1847 původní klenutá krypta Zásadských z Gamsendorfu s červeně natřenou šindelovou střechou a železným křížem, jež byla zrušena po přenesení ostatků do dostavěné rodinné hrobky v pohřební kapli sv. Floriána na dnešním hřbitově. Hřbitov samotný byl z původního místa u kostela přenesen koncem roku 1832 v souvislosti se zvýšeným počtem úmrtí následkem cholery.

Svůj osud mají i zvony. Jejich počet se postupem času zásadně měnil. Zvon odlitý v roce 1719 (první, u něhož známe detailní popis) praskl v roce 1764 a byl roztaven a přelit. V roce 1768 bylo zvonů pět (Martin, Jan, Florian, Barbora-umíráček a zvonek v sakristii). Deset let po přestavbě kostela pak došlo k výměně Jana za větší zvon. Byl dovezen z Platýzu na Starém Městě pražském (odlit roku 1596 zvonařem Brikcí z Cimperky). Na zvonici byl zavěšen v roce 1792 a jedná se o zvon, který kostelu díky svému stáří zůstal do dnešních dnů. Rekvizicím ve válečných letech 1916-1918 padly postupně za oběť všechny zbývající zvony. Nejstarší a shodou okolností také největší zvon zachránilo v prosinci roku 1917 pouze kladné vyřízení žádosti zaslané k nejvyšší císařské kabinetní kanceláři ve Vídni. V roce 1928 byly slavnostně vysvěceny tři nové zvony (Jan Křtitel, Florián a Josefína). Po dalších deseti letech stál nicméně svět na prahu nové války a osud této trojice byl znovu zpečetěn. Když v květnu 1945 válka skončila, visel ve zvonici zase jen jediný zvon.

K poslední větší přestavbě kostela došlo v 70. letech minulého století s příchodem nového duchovního správce p. Výprachtického. Za jeho působnosti byl opraven interiér kostela a bylo zavedeno elektrické osvětlení. V roce 2003 bylo zavedeno elektrické zvonění a též byla opravena zvonice.

Prosím poutníku, který si přečteš tyto řádky, chvilku postůj, zapřemýšlej o osudu tohoto kostela a vzpomeň ve svých motlitbách na všechny ty, kteří tento kostel s láskou budovali, navštěvovali a ještě navštěvují, neboť právě tito lidé kostel stavěli ke cti a chvále Boží.

Zámrský kostel je kostelem farním. Do působnosti farního společenství patří vesnice Zámrsk, Dobříkov a Slatina.

Duchovní správu nyní zajišťuje vysokomýtský děkan P. Pavel Mistr, kterému zde vypomáhá P. Jan Kunert z Horního Jelení.

Kontakt: Děkanském úřadě ve Vysokém Mýtě, Foersterova 161

telefon 465 420 983 (mobil 728 185 336)

rkfvmyto@tiscali.cz

www.katolik.vmyto.cz