Historické budovy a památky v obci

Zámek v Zámrsku

Roku 1405 je zmiňován rytíř Petr ze Zámrsku, který zde pravděpodobně vystavěl tvrz vypálenou v roce 1469 uherským vojskem při bojích s vojskem českého krále Jiřího z Poděbrad. Původní zbytky tvrze se dochovaly v přestavbě z počátku 17. století na zámek v jeho východním křídle. V držení zámku se vystřídalo několik majitelů a byl později rozšiřován a upravován. Z původní jednoduché zámecké budovy nechali vytvořit čtyřkřídlý zámek s nádvořím po polovině 17. století Kolowratové, kteří také po polovině 18. století původní přízemní budovu zvýšili o jedno patro. Po druhé světové válce připadl zámek státu a od roku 1947 sloužil jako výchovný ústav pro mladistvé delikventy, od roku 1948 pak převážně pro odsouzené za činnost proti stávajícímu režimu. Od roku 1959 zde sídlí Státní oblastní archiv Zámrsk, instituce celostátního významu, kam jezdí pátrat v archiváliích zájemci z celé ČR i ze zahraničí. Rozsáhlý zámecký areál tvoří také hospodářské budovy v současnosti využívané archivem. Zámek není běžně přístupný veřejnosti, na jeho čtvercovém nádvoří s podloubím se ale pravidelně pořádají koncerty.

Největší církevní památkou v Zámrsku je rokokový kostel sv. Martina biskupa z roku 1782, před ním stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1727. Kostel má výbornou akustiku a varhany z roku 1910 v poměrně dobrém stavu. Pořádají se zde koncerty vážné hudby. U kostela stojí pozdně barokní zvonice se zvonem odlitým zvonařem Brikcím z Cimperka roku 1596, zvon byl přenesen ze zrušeného pražského kostela P. Marie na Louži roku 1792.

Na hřbitově, umístěném severovýchodně od obce směrem k železniční zastávce Dobříkov si můžete prohlédnout klasicistní hrobku rodiny Jeníků Zásadských z Gamsendorfu z roku 1847, která tvoří malebnou dominantu krajiny a novorenesanční loggiovou hrobku rodiny Gottlovy s kaplí sv. Kříže, postavenou roku 1884.

Mezi historické a technické kulturní památky se řadí i lihovar – škrobárna s náhonem (původně mlýn) na řece Loučné,  budova železniční stanice a špýchary u čp. 18 a 26.