Změna velikosti písma

Fulltextové vyhledávání

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > Obec > Znak a prapor

Symboly naší obce

Dne 1. 3. 2002 přišel na Obecní úřad v Zámrsku dopis od předsedy podvýboru pro heraldiku a vexilologii výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ve kterém je obci sděleno, že navrhované symboly obce, prapor a znak, byly doporučeny ke schválení v navržené podobě.

Dne 22. dubna roku 2002 převzal starosta obce pan Vlastimil Profous na Pražském hradě z rukou prezidenta republiky Václava Klause písemné vyhotovení rozhodnutí o přidělení těchto obecních symbolů.

Poté přišel krok nejdůležitější a také nejtěžší – zavedení obecních symbolů do života obce.

 

 

prapor

 znak

Historický okamžik: šlechtic Jan Lukavský z Lukavice předává obecní symboly starostovi obce, panu Vlastimilu Profousovi

..... a co tomu předcházelo? .....

Obec bude mít vlastní znak a prapor (květen 2001)

Obecní zastupitelstvo na svém zasedání dne 12. března 2001 schválilo návrh obecního znaku a praporu. Pro většinu z vás je to věc neznámá a je mým úkolem se pokusit alespoň částečně tuto problematiku osvětlit.

Především - proč musí mít obec znak a prapor, když jí do této doby nijak nechyběl? Mít ho pochopitelně nemusí a bude chvíli trvat, než tyto symboly přijmou občané za své. Pokud jde o praktické použití, obecní symboly se většinou používají při slavnostních příležitostech a také pro označení obecního majetku, tj. budov, automobilů apod.

To, že může obec získat i své symboly, je věc poměrně nová. Umožnil to až zákon České národní rady ze 4. září 1990. Města měla tuto možnost už od středověku.

Ještě vás krátce seznámím s průběhem schvalování. O přidělení symbolů dnes rozhoduje Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Průvodní dopis s přílohami (varianty znaku, praporu, jejich popis a zdůvodnění) obec odešle Výboru pro vědu, školství, kulturu, mládež a tělovýchovu. Jeho podvýbor pro heraldiku a vexilologii navrhovanou podobu projedná a pokud shledá, že stejný znak ani prapor žádná jiná obec v České republice nepoužívá, doporučí schválení. Poté přijde obci sdělení, že návrh znaku a praporu byl doporučen ke schválení Poslanecké sněmovně PČR. Na závěr obdrží starosta obce na slavnostním předání z rukou předsedy Poslanecké sněmovny PČR listiny o udělení.

V současné době se chystá průvodní dopis žádosti k odeslání a ostatní kroky nás teprve čekají.

A teď něco o vlastním vzniku návrhu. V listopadu minulého roku dostal starosta obce nabídku pana Milana Týmy, že pro obec navrhne a zařídí schválení znaku a praporu obce. Pan Týma je členem Regionálního střediska vexilologie a heraldiky a pochází z Jitkova u Chotěboře. Protože žádal o možnou spolupráci při hledání podkladů a já jsem se snažil o získání znaku v roce 1998 před chystanými oslavami obce, nabídku na spolupráci jsem rád přijal. Po prvním telefonickém kontaktu se navíc ukázalo, že náš názor na znak je úplně shodný a tak jsem se nakonec stal navrhovatelem znaku, a pan Týma připravil návrhy praporu.

Proto vás nejprve seznámím s možnostmi, ze kterých jsem vycházel. Za nejlepší řešení jsem vždy považoval, když vyobrazení znaku vychází z názvu obce, tzv. "mluvící znamení". Pro přiblížení uvedu některé příklady: Jablonec na Nisou má ve znaku jabloň a symbol řeky, Most používá ve znaku symbol mostu, Sokolov sokola - a mnohé další. Z nově přijatých znaků je to třeba město Třemošnice: ve znaku má tři mošny (brašny), přestože není známo, že by název vznikl z těchto slov.

Pokud se někdo z vás zajímalo vznik názvu naší obce, ví, že možností je zde několik a těžko určit, která z nich je pravděpodobnější. Slovo zamrsklý se snad používalo pro označení suchého dřeva (případně i stromů), mohlo značit i suché vyvýšené místo v terénu. Četl j sem i možnost zamrzlý, případně suchý od zmrznutí (strom, stromy). Jediná obec v ČR, která se jmenuje podobně jako Zámrsk - Zámrsky (okres Přerov) zase svůj název odvozuje od umrskaných poddaných. Zamrsknout někoho - mrskáním ubít k smrti. A teď si vyberte. Navíc každá z možností se dá jen těžko vyjádřit ve znaku.

Mnoho obcí přijalo do znaku erb zakladatele obce, nebo jeho části. Ani tato cesta nepřinesla výsledek. Nejstarší dějiny naší obce nejsou známy a popis pečeti prvních doložených majitelů zdejší tvrze je také nejasný. Z přinejmenším dvou známých popisů pečeti vladyckého rodu Zámrských ze Zámrsku nelze přesně určit, jaké znamení ve svém znaku používaly. Oba případy přesto uvedu:

1. postava v řasnatém rouše (někde i mnich) držící kalich

2. poprsí muže pod židovským kloboukem, v ruce drží vřeteno nebo kuželku (náčiní k předení lnu)

Za pomoci pracovníků zdejšího oblastního archivu jsem získal kontakt na pana Křivohlávka z okresního archivu v Ústí nad Orlicí. Ten mě seznámil s obecní pečetí a zároveň doporučil převzetí značky z pečeti na obecní znak. Pečeť obce se dochovala v archivu Národního muzea v Praze, v tzv. Eichlerově sbírce (viz vedlejší stránka). Pečeť obec používala asi od roku 1794 a v této podobě ji přestala užívat asi v roce 1853-1854. Pečeť byla oválná, uprostřed pečetního pole rytířská koruna a pod ní stojící pšeničný snop, kolem nápis ZAMERSKA PECET OBECNI. Podobu pečeti určovala vrchnost - tedy majitel zámrského panství. Tím byl Jiří Jeník Zásadský z Gamsendorfu, který panství zakoupil v roce 1780. Jeho znak můžeme vidět na kostele sv. Martina a na rodinné hrobce na místním hřbitově. Jeník Zásadský byl 22. 12. 1644 povýšen do rytířského stavu a získal polepšení svého erbu. Do levé, červené půle přibyl zlatý lev s dvojitým ocasem na skalnatém trojvrší, držící zelený routový věnec. Protože symbol rytířské koruny propůjčil do obecní pečeti, převzal jsem do návrhu obecního znaku i barvy, které získal při polepšení erbu. Původní pečeť totiž žádné barvy neměla a ani nemohla, protože se jednalo pouze o jakousi značku, přestože vycházela z heraldických pravidel. Zlatá (žlutá) barva je navíc přirozenou barvou jak pro korunu, tak pro obilní snop.

Tady ještě dlužím alespoň základní vysvětlení týkající se barev. V heraldice se používají čtyři základní barvy tmavé a to: modrá, červená, zelená a černá a dvě barvy světlé, označené jako kovy: zlatá (žlutá) a stříbrná (bílá). Zde platí pravidlo, že se klade kov na barvu, nebo barva na kov a tato zásada musí být vždy dodržena.

Popis návrhu znaku tedy zní takto: v červeném poli nahoře zlatá rytířská koruna, pod ní stojí zlatý pšeničný snop. Pro červené pole je i další zdůvodnění, protože ho ve svém znaku žádné další město ani obec nepoužívá. Modré pole používá Mšec v okrese Třebíč. V prvním případě jsou ve znaku se snopem ještě dva klasy, v druhém případě ruka po loket, která drží srp. Jsou tu tedy drobné odlišnosti, které by přesto mohly proces schvalování komplikovat. Varianta černého pole se používá zcela výjimečně (asi pět případů) a nebyla ani zvažována.

Poté, co obecní zastupitelstvo schválilo návrh znaku obce uvedeného popisu, rozhodovalo o návrhu obecního praporu. Zde bylo na výběr šest návrhů pana Týmy, které barevně vycházely ze znaku a byl zde použit i motiv rytířské koruny. Po dvoukolové volbě byl vybrán návrh číslo dvě, který symbolizuje složení obce ze tří částí a také ztvárnění křížení cest. Po zpracování nutných podkladů a odeslání do poslanecké sněmovny PČR dojde k vlastnímu schvalování.

Protože se na následující veřejnou schůzi dostavili pouze tři občané a nebyla možnost vás seznámit s návrhy, činím tak touto cestou. Odborníkům se předem omlouvám za možné nepřesnosti nebo chyby, kterých jsem se dopustil. Budiž mi omluvou, že se považuji pouze za poučeného laika a chybování je lidské. Dotazy kolem případných nejasností se rád pokusím zodpovědět.

Pavel Janík, květen 2001

Když už obecní znak, proč zrovna snop? (srpen 2001)

Vážení spoluobčané, vracím se ještě jednou k návrhu obecního znaku, abych podal vysvětlení a doplnění na základě Vašich dotazů.

Nikdy jsem nepočítal, že by se znak líbil všem a prošel bez připomínek. Asi hlavní výhrada je, proč se obecním znakem nestal znak z průčelí zámrského kostela. Jedná se o znak rodu Jeníků Zásadských z Gamsendorfu a Náchodských z Neudorfu. Při vznášení námitek se však jednalo spíše o znak Jeníků Zásadských. Ten většina občanů zná z publikace k 650ti letému trvání obce Zámrsk, z objednávkového kuponu k této publikaci a dokonce i z obecního kalendáře z roku 2000. Na tomto kalendáři se dokonce dostal na titulní stranu a rozhodně pro osoby neznalé mohl působit jako obecní znak. Dost dobře nechápu, proč byl na kalendáři použit, snad na vyplnění prázdného místa. Pokud se pustíme do diskuse, proč právě tento znak se nestal znakem obecním, připouštím i možnost, že mohl. V každé obci záleží na jejich návrhu a parlament tyto návrhy většinou schválí, pokud návrh neporušuje heraldické zásady. K návrhu znaku se vždy přidává vysvětlení, proč obec zvolila danou variantu. Už ve svém posledním článku jsem uvedl, že někdy obec použije znaku majitele panství. Jedná se ale vždy o znak šlechty, za jejichž vlastnictví obec vznikla (zakladatel obce), případně se výrazně zapsala do dějin daného místa. Rod Jeníků Zásadských byl jedním z mnoha, který panství Zámrsk vlastnil a rozhodně nepatřil k nejvýznamějším. A poslední připomínka se týká jejich vlastního znaku. Ten je sice bohatý a barevný, s heraldikou je ale na štíru. Jen samotná figura kamzíka je považována za typickou ukázku úpadkového období heraldiky v naší zemi. Další nešetrný zásah do znaku nastal při povýšení rodu do rytířského stavu a polepšení znaku o nové pole s figurou lva. Znak samotný o obci neříká vůbec nic, je zbytečně složitý a po úpravách na obecní znak by se možná už tolik nelíbil (odstranění klenotu a přikryvadel).

Z vyobrazení obecní pečeti vychází při návrhu znaku mnoho obcí i v našem okolí a ve všech případech se jedná o znamení jednoduchá a přehledná. Pokud tyto obce do znaku přidávají další figury, činí tak pro odlišení od jiných obcí . Pokud se snaží pole znaku za každou cenu zaplnit a použít všech povolených barev, je výsledek většinou žalostný. Příliš plný znak při zmenšení na razítka, odznaky nebo pohledy je nezřetelný a nečitelný.

Do vyobrazení obecní pečeti a dnes i obecního znaku se dostal snop a rytířská koruna. Dá se lehce odůvodnit, proč se tak stalo. Snop měl zřejmě symbolizovat hospodářský dvůr, který byl od počátku součástí tvrze a později zámku. A součástí byl celých 600 let. Rytířská (šlechtická) koruna zřejmě značila sídlo panství. Je jisté, že na žádné další obecní pečeti tehdejšího zámrského panství nebyla použita, pouze v Zámrsku.

Měl bych také podat vysvětlení k samotnému výrazu rytířská (šlechtická) koruna. Vyobrazení koruny se v heraldice používalo od královské přes knížecí, hraběcí, baronskou až po rytířskou (šlechtickou) a poslední tři se lišily počtem viditelných hrotů koruny. Odpovídající koruna se používala podle stavu vlastníka znaku. Pečeť vznikla za majitelů panství, kteří byli povýšeni do rytířského stavu a proto má koruna pět hrotů. Použití koruny ve znaku (používala se jako klenot) můžete vidět na místním hřbitově na hrobce rodu Jeníků Zásadských (kaple sv. Floriána).

Vysvětlení celé problematiky by zabralo mnoho stran a není ani účelné. Nebráním se žádné diskusi na toto téma a jsem ochoten podat každému zájemci všechny potřebné informace. Třeba bude příležitost na nejbližší veřejné schůzi, pokud na ni občané přijdou.

Pavel Janík, srpen 2001

Světili jsme prapor a znak (říjen 2002)

Na svatého Václava bylo všelijaké počasí. Byla zima, ostrý vítr a do toho od rána sem tam pršelo, takže hrozilo, že odpolední oslavy posvěcení obecních symbolů budou zkažené. Naštěstí se v poledne vyčasilo, mezi mraky vykouklo sluníčko a hlavně už nepršelo. Průvod dvou kočárů, obyvatel obce a dalších účastníků slavnosti, vedený bubeníkem a vlajkonošem na koni prošel svižným krokem obcí a za zvuku zvonu a slavnostních fanfár zastavil před zámkem. Děti-pážata zazpívaly na uvítanou šlechtici Janu Lukavskému z Lukavice píseň o obci a jejím znaku. Darovací listina, kterou šlechtic zvučným hlasem přednesl, byla ručně psaná ozdobným písmem v dobovém jazyce a zůstane jako památka vobci. Symbolický král Václav, patron země české, v ní zdravil všechny obyvatele obce a předával jim tímto symboly k dobrému užívání: "...oznamujem tímto listem všem a jednomu každému, kdož jej uzřie a čísti nebolito čtúce slyšeti bude, kterak s dobrým rozmyslem a naším jistým vědomiem, s řadou tímto věrných našich milých, mocí královskú v Čechách opatrnému rychtáři, přísežným a celé obci Zámrsk a dědicům jejich, těm kteréž již nyní jmají a neb ještě míti budou obojího pohlaví po věčné časy z štědrosti naší královské půjčujem a dáváme erb totiž štít červené neb rubínové barvy, v němž zlatý neb žlutý pšeničný snop vprostřed převázaný a nad ním koruna zlatá se vidí".

I následné posvěcení symbolů v kostele sv. Martina, kam děti obřadně prapor a znak přenesly, bylo neméně slavnostní.

Vysokomýtský kněz P. Pavel Mistr při obřadu popřál obyvatelům obce mnohá vítězství pravdy pod novým praporem a jeho promluva zanechala ve všech přítomných hluboký dojem. Pod rukama varhaníka Jana Fajfra znovu zazněly kostelní varhany, zazpíval malý sbor z Vysokého Mýta.

Oslavy pak pokračovaly na nádvoří zámku koncertem Pardubického komorního orchestru. Mnozí posluchači byli zvláště zvědavi na skladbu "Zlaté klasy", kterou zpívaly děti Základní školy společně s orchestrem. Zapůsobila symbolicky a velmi pěkně, vždyť slova písně, věnované panem Milanem Touškem Zámrsku, popisují krásu obce a jejích symbolů. Nutno podotknout, že se děti zhostily svého úkolu opravdu výborně, a to jak před zámkem při ceremonii, tak na nádvoří zámku.

Nádvořím pak zněla hudba klasiků. Všechny skladby byly orchestrem předneseny na vysoké úrovni a posluchači zvlášť vřele přijali skladbu poslední, svižného Peruána opět od pana Touška.

Z krásného, ale díky počasí poněkud chladného zámeckého nádvoří účastníci slavnosti přešli do sluníčkem vyhřátého parku. Tam si mohli na závěr slavnosti poslechnout hudbu dechovou v podání Choceňačky. Lidí bylo v parku najednou tolik, že chvílemi stánek s občerstvením nestíhal pokrýt poptávku. V parku ale bylo hezky, lidé poseděli a popovídali si.

Choceňačka hrála až do šera a slavnost byla u konce.

P .S. Jan Lukavský z Lukavice (tvrz Lukavice ležela nedaleko Chrudimi) získal tvrz, ves a dvůr Zámrsk v roce 1533. V držení jeho rodu bylo panství až do roku 1613. Za Lukavských z Lukavice došlo k rozsáhlým stavebním změnám, byla provedena renesanční přestavba tvrze a přistavěno severní a východní zámecké křídlo. Erb Lukavských z Lukavice můžeme vidět na náhrobním kameni, zasazeném po levé straně vchodu do kostela sv. Martina.

N a slavnosti se v jeho roli představil pan Jan Havel z Vysokého Mýta, bývalý ředitel vysokomýtské knihovny a dlouholetý ochotnický herec a loutkoherec.

Zuzana Tvrzníková, říjen 2002

... oznamujem tímto listem všem a jednomu každému...

Informační SMS

Obec Zámrsk - netfirmy.czMěstské, obecní úřady - netfirmy.cz

12. 12. Simona

Zítra: Lucie

NÁKUP VELKOKAPACITNÍ POŽÁRNÍ CISTERNY  NA DOPRAVU VODY

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Návštěvnost stránek

256681